Výlet na Slovensko – sobota / neděle – 14.6. / 15.6.

Tak tohle se mi o víkendu zdálo:

Jedeme s Lipanem, Babinským a Drahošem na Slovensko za velkou akcí. Babinský si totiž před lety schoval nějakou věc v jakémsi Slovenském hotelu a nyní je nutné ji získat zpět. 
Přijíždíme k městu, ve kterém se má hotel nacházet a zjišťujeme, že celé město pohltil obrovský těžební závod. Vše je rozkutáno, krajina je zahalena v červenohnědém prachu, těžební závod je obehnán plotem. 
Neutěšené krajině dominuje mnohapatrová budova hotelu, tyčící se k nebesům. Problém je v tom, že hotel je evidentně dlouho nevyužívaný, takřka se rozpadá a hlavně je uvnitř těžebního závodu, kam se asi budeme těžko dostávat.
Jdeme před bránu, sledujeme, jak se těžební dělníci plouží tam a zpět a přemýšlíme, jak proniknout dovnitř.
Drahoš si sundává své bezvadně padnoucí a evidentně luxusní sako, převrací ho rubem ven a obléká si jej. Je to divné, ale z druhé strany vypadá luxusní sako přesně jako hazuka těžebních dělníků. Drahoš se beze slova noří mezi dělníky a mizí za branou.
Lipan s Babinským se taky někam ztratili, a tak zůstávám před těžebním závodem sám. Usedám na lavičku a z batohu vytahuji staré boty a ošoupaný oděv, abych se také přizpůsobil zjevu okolních osob. Na lavičku vedle mne usedá Bohdan. Na otázku, kde se tady bere odpovídá, že pracuje v těžebním závodě, a že ho za novým zaměstnáním zlákal Hampejz, který už delší dobu v podzemí závodu těží nějakou rudu a nemůže si to vynachválit.
Ustrojen v oděv podobný oděvu těžebních dělníků se loučím s Bohdanem a nenápadně se ploužím vrátnicí do útrob těžebního závodu. Nikdo si mne nevšímá, je to dobré, přebíhám prostranství za vrátnicí a vstupuji do tunelu, za kterým tuším cestu k hotelu.
V tunelu kutá množství dělníků v zemi. Překračuji spoustu příkopů a za chvíli mám tunel za sebou. Stojím ve vytěžené krajině a přede mnou stojí ON – HOTEL.

hotel

Střih

Babinský, Lipan, Drahoš i já jsme v nejvyšších patrech hotelu. Vymlácenými okny silně profukuje vítr, celá stavba se povážlivě kýve a Lipan dostává nápad, že bychom se mohli vyfotografovat. Dokonce přichází i s námětem na moc pěknou kompozici fotografie. Máme si stoupnout na balkóny hotelu jednotlivě nad sebe a fotografii zhotovíme shora. Jak Lipan řekl, tak činíme. Na nejvyšším balkóně stojím já, pode mnou Lipan, pak Drahoš a dole Babinský. Na balkónech se téměř nedá udržet, jak s nimi lomcuje vítr, proto se Lipan i já přivazujeme motouzem k jakýmsi trubkám. Dál stojíme na balkónech v Lipanově kompozici a čekáme na zhotovení snímku. Po velmi dlouhé době zjišťujeme, že s námi není nikdo další, kdo by snímek pořídil a vlastně ani nemáme fotoaparát, tak celou akci rušíme, kompozici rozpouštíme a setkáváme se v útrobách hotelu k naplánování dalšího postupu.

střih

Mířím prostranstvím za autobusákem v Hradišti ke stánku s občerstvením. Zjišťuji, že ve stánku pracuje jako výčepní trenér z juda Mira a mimo jiné zde provozuje i útulek pro psy. Říkám tedy Mirovi, že bych si jednoho psa vzal, ale odvětí, že všichni už došli. Náhradou za psa nabízí pivo. Dobrý nápad, po takovém dobrodružství si jedno zasloužím. Odcházím se zpěněným půllitrem ke stolu, přikládám jej k ústům v tušení rajského zážitku … a budím se …

rypadlo

Zůstává několik nezodpovězených otázek:

Co to Babinský ukryl v hotelu?
A našli jsme to tam?
Jaká ruda se to v těžebním závodě vlastně kutá?
Pracuje Bohdan s Hampejzem v jedné partě?
Jak by asi vypadala Lipanova kompozice, kdyby ji někdo mohl vyfotit?
Je Drahošovo zvláštní sako běžnou konfekcí, nebo zakázkovým modelem?
A proč si vlastně Drahoš takové sako pořídil?

Napsal uživatel Dula dne Čt, 19.06.2008 - 17:11

Comments

Jarku , to samozdřejmě nebyl sen, ale stalo se to doopravdy.Já si na to vzpomínám jako dnes. :)

Předpokládám, že Babinský zapomněl v hotelu keramický pivní podtácek, který tam čmajznul. A teď chtěl zapůsobit na mladou intelektuálku, která studuje umprumku a pochází z téj Rudy. A to sako, to je nešťastná náhoda. Drahoš naházel do pračky opravdu sako a hazuku, bohužel pral v saponinových oříškách a ty dva kusy oblečení mu to slepilo v jeden. A ta kompozice je parádní. Akorát v nejvyšším patře musí stát Lipan, ten má nejmenší hlavu a dole Drahoš, ten ji má zase velkou.

Zrovna sem vyfáral a zistil, že do důchodu půjdu až v 65. Zítra vyhlašujem s Tečákem stávkovou pohotovost. A ta ruda je opravdu výnosný kšeft!

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.