Hrušky a jabka

Co nás vede vidět věci, jaké jsou? Zejména to bude kritický rozum. A pak také zkušenost. Naopak popletená ideologie nebo utkvělá představa nasadí snadno brýle mámivé.

Kdo hledá pozitiva na KLDR a pro západní svět má jen slova opovržení, tomu sděluji, že si myslím, že je vedle jak ta jedle. Kdo za steskem po neúspěchu projektu radaru v ČR vidí propagaci konzumu, tomu říkám, že plete hrušky s jabkama. Kdo vidí za vším zlem tohoto světa stát USA a Židy, tomu ujel vlak nebo ho kousla tarantule anebo rovnou obojí.

Ale určitě má právo si toto všecko myslet. Žije totiž ve svobodné části světa, kde si může myslet, psát a říkat, čeho si srdce žádá nebo co rozum velí. Jen připomínám, že ta druhá (nesvobodná) část světa je pořád podstatně větší. A i dnes stále 70% lidstva hladoví. Lidé pro své názory končí ve vězení a na popravištích. Přijde mi ale cynické posmívat se Západu a obdivovat totality, když se oběti těchto totalitních systému počítají v desítkách milionů mrtvých. Ten výsměch vůči Západu totiž nakonec padá i na ně.

V KLDR vládne pořád tvrdá diktatura. Kdo z nás si chce chodit v šedivých teplákách, ať si v nich chodí. Anebo kdo si chce dnes k obědu dát vzduch maštěný větrem, ať tak učiní. Ale nechť to dělá dobrovolně, svobodně. Lidi v Severni Koreji tuto možnost totiž nemají. Prostě musí. No freedom!

Je tomu nedávno, kdy v ČR ještě dleli Rusi jako kadečci. A dodnes nás chápou co svoji sféru vlivu. Radar byl nadějí, že se Rusům zase o něco víc vysmekneme.

Konzumní doba a otylý duch mně vadí. Moc mi vadí. Podléhám nebo nepodléhám? Rozhodně nechci. A mohu se o to furt snažit. Jsem totiž svobodný člověk ve svobodné zemi. Bohu za to díky!