Je to dítě naše?Jeta holka moje? Je ten kluk náš? Takové a podobné otázky dnes,v době DNA testů,vrtají hlavou mnoha otců a v poslední době dokonce i mnoha maminek.Ani já jsem se té otázce neubránil.

V koupelně té obrazné visí na zdi zrcadlo. Paměť národa v ně sice upřeně hledí, obraz ten má ale rozestřen mlhou hustou a hlubokou. Paměť národa totiž v touze projít očistnou koupelí pozapomněla se v těch procesech jaksi, po osmnácti letech cabrání a cákání teď jen trpně stojí, upřeně do zrcadla hledí, houby však v něm vidí.

Již před drahnou dobou jsme jeli do Walesu na fotbal. Denis o tom napsala článek a já se konečně dostal k tomu, abych doplnil fotkama. Tímto se Denis omlouvám a Vám přeju hezký fotbalový zážitek!

Žije v lese, žije v lese, žije v lese...

Venku je už krásný podzim, ples pořád kdesi za horizontem. Hampala na lodi, na Mani zase jak o pohřbu.

Ze začátkem fesťákové sezóny a open air koncertů jsme zavítali na dva, a tak se s vámi rádi podělíme o zážitky, dojmy a pocity. Naše vlastní a vysoce subjektivní. Hampejz píše modře, Lucka červeně, společné pasáže sou černě.

Tak sem sa zalistovál do elektronickéj verze jedného nejmenovaného bulváru a to co sem tam našél mě přivédlo k takovému malému zamyšléní.