Zahraj to znovu Fáfo!!!

Jednou se Fáfa ocitl uprostřed moře. Zpočátku mu nebylo jasné jak se tam objevil, ale pak přišla Myšlenka a povídá: „ Fáfo jestli nebudeš plavat, tak se utopíš“.

Nuž Fáfa počal plovat, aby neutonul, jelikož „ Lepší zemřít v posteli, než utopit se v prdeli“. Když Fáfa uplaval asi sto kilometrů, něco ho zatahalo za koule a oblilo jej teplo. Fáfovi blesklo hlavou: „ Kurva žralok! Co dělat?!“ Jako na zavolanou přišla Myšlenka a povídá: „ To není žralok Fáfo“ a zmizela.

Fáfa se uklidnil, plaval dál, jenže ho stále doprovázelo to divné teplo. Když urazil dalších asi 120 kilometrů, něco mu stáhlo trenýrky. Fáfovi blesklo hlavou: „ To bude nadržená barakuda!!! Co teď?“ Když tu přišla Myšlenka a poudá: „Lepší nadržená barakuda, než-li v posteli je nuda. Není to barakuda Fáfo!!!“ a zmizela.

To Fáfu jakž takž uklidnilo a plavčil se dál. Voda byla čím dál teplejší. Po asi 230 dalších kilometrech, mu něco začalo intenzivně masírovat koule. Fáfa se dílem utápěl v rozkoši a dílem ve vodě. Pak přišel asi tříhodinový orgasmus, blaho, teplo, láva, magma, tma………………….

Fáfa se probudil na pláži opuštěného ostrova. Byl úplně vycucaný a z řiti mu trčel slaneček. „Kurva, kurva kde to jsem“ zahalekal do prázdna. „Zůstaneme navždy spolu. Pojď se koupat.“ Ozvalo se z vody. „ Kurva kdo si, nebo co si!!?“ Zaúpěl zmatený Fáfa. „ Jsem tvůj nový přítel.“ Povídá voda. „ Já nemám přátele.“ Odvětil Fáfa, tahající si z prdele rybu. „ No vidíš! Vše se změnilo. Teď již přítele máš.“ Ozvalo se tence z vody. „ Lepší přítel ve vodě, než sám na pustém ostrově.“ Řekl si Fáfa, jen tak pro sebe. „

Tož, já se tedy jmenuji Fáfa a ty? Já?“ Zašeptala tajemně voda. „ No říkají mi Teplý Golfský Proud a omývám půlku světa.“

Napsal uživatel xxw dne St, 03.03.2004 - 09:10

Comments

A tož tak... Celkem ošemetné téma. Plné zvratů a zážitků. Příběh v označení s hvězdičkou, lahvičkou nebo také i malou pičkou. Jen mě ponapadá, jestli se možná ty myšlenky nezhmotňují právě při pobytech v kurortách jako třeba včera. Ženy, rozhovory, doteky, vodní proudy, smysly. Mně se dnes kupříkladu zdálo, že jsem se obdivoval koberci v hotelu, šel po mostě a jedl chlebíček. S takovou bych si psaním příběhů nevydělal ani na čaj! Ne však takový Drahoš, ten umí.

Pribeh o krasnem koberci v hotelu a snezenem chlebicku na moste by mohl byt docela slusny trhak!

Z psychoanalytického hlediska je to uplně úchvatné. Chlebíček jako symbol požitku. Hotel - prostředí konvencí a pozlátka. Most - prostředek spojení, symbol smysluplné cesty. Lipanovo podvědomí ačkoli je mu dívati se na hotelové koberce si jí na mostě chlebíček. To je samo o sobě román v malém.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.