Gde to tepe? No přece v Brně! Záhada Guruova vyřešena!

Za poslední dekádu jsem kromě Hawaje pařil v různých evropských městech víc, než vlastně v domácím prostředí. Amsterdam, Brusel, Vídeň, Barcelona, Madrid, Antwerpy, Roterdam,Bratislava,Kodaň, Budapešť, Eindhoven… Ve všech těchto městech jsem utratil víc peněz a času, než bych si chtěl připustit a dopočítat. Ovšem včerejší výlet do Brna mně úplně vyrazil dech. Nedá mi to, než se s Váma hned po vysednutí z vlaku a popravení se v hradišťské nádražce podělit o své zážitky.

V Brně jsem studoval celkem šest let a než jsem se z něj s jistou úlevou vytratil zpět za Opičí hory, jak Brňáci posměšně říkají Chřibům, prolezl sem tam kdejaký lokál. Od pajzlů přes různé hospůdky a restaurace, lepší i horší bary, kluby a nonstopy. A docela jsem si to užíval. Postupem času se mi ovšem zdálo čím dál víc, že to Brno je takové chmurné, smutné, depresivní a ušmudlané. První pařba v Amsterdamu tomu dala glejt, prostě Brno je provincie a po skončení studií a návratu dom nebyl moc důvod se tam vracet. Ne že bych nepodniknul pár pokusů, ale za poslední 3 roky jsem tam nebyl nikde jinde než U Vojty ve Starém Lískovci a to opravdu není etalon.

O to víc mne překvapila včerejší večerní procházka a noční toulky centrem. Hezky uklizeno, romanticky nasvíceno, hrůzy minulosti v podobě vyhořelých a zdevastovaných baráků v centru po rekonstrukci, všude kavárničky, food obchody, restaurace, bary a plno veselých a usměvavých lidí.

Navštívil jsem jen tři podniky, ale v každém z nich mne dostali do kolen. A to nemluvím o tom, že mně má průvodkyně přislíbila další lahůdky pro příště. A pochopil jsem, proč ten Coufal už k nám na pivo nejezdí. Proč by to taky dělal! My se tady honíme za plzeňským a myslíme si, co nechlastáme, provinční La Brusla je vydávána za stávající hit… Mírem to začíná a Krabem končí. Asi to tak má byt, nestěžuju si, ale už vím, že když dostanu jednou za půl roku chuť opravdu propařit celou noc a vystřídat pár slušných podniků, nemusím nutně letět do Amsterdamu, čímž Vám pane Ko a ZVL dávám košem a rovnou Vás zvu do Brna.

Začali jsme U Všech čertů http://ucertu.cz/dvorakova/

Dal jsem si Bratčické zámecké 11° filtrované pivo a čekal sem, co Lipan ve mně na to. S U P É É É R ! ! ! V životě sem to nepil a rád zase někdy budu! K tomu gulášek, na jídelníčku spousta nakládaných pochoutek k pivu, jídla nikterak drahá a veskrze zajímavá, klasická česká kuchyně, žádné vymazlené foodies názvy, ale když je něco bramborová kaša, tak je to kaša a né pyré a podobné chujoviny. Hodnocení? Kdysi sem doufal, že Šarovec bude dobré místo k posezení na jídlo i pivo. Omyl. Čerti u mě mají 6 hvězd z 5.

Pokračovali jsme do Výčepu Na stojáka http://www.vycepnastojaka.cz/

Úplně bomba koncept! Du z práce, zajdu si na jedno až tři, žádné sezení a podobné blbinky, postojím, pěkné prostředí, bomba jídlo k pivu, tam kde mají ve Vídni na otočném pultíku v prosklené lednici dortíky, tady se vrtí bůček, tlačenka, domácí utopenec… Jako chlap sem si připadal v sedmém nebi. Dal sem si Chotěboř světlý ležák a Lipan ve mně vrněl blahem. Herdek, ani o tomto pivu sem ještě neslyšel…

Skončili jsme v podniku s názvem Bar, který neexistuje http://www.barkteryneexistuje.cz/

Byl jsem silně podezřívavý a cynicky přezíravý, míchané drinky a já? Eště tak myslivec k pivu, ale něco extra jiného? Jo, dal jsem ty drinky tři, jeden lepší než druhý, barman, který je míchal a sestavoval, byl opravdu barman jak má být, decentní a nenápadná show s přípravou, nic rušivého a přehnaného, voda k zapíjení na pultu automaticky zdarma, drinky 90 – 130 Kč průměrná cena. Super prostředí, za barem stovky různého chlastu, na nápojáku jen pár základních drinků, zbytek si domluvíš s barmanem sám. Jakou máš náladu, jo, prdnem tam toto, něčím doostřit? Ok! Chceš to sladčí nebo trpčí? Není problém! Hodně ledu? OK. Brčko? Ne, nejsu buzna! A už to piju brčkem. I ta máta a limetka, pro mě dva symboly hnusu, se staly tak nějak normálními.

Suma sumárum, příště si půjčím od pana Ko růžové triko, vykartáčuju si semišové tenisky, vemu litr do kapsy a půjdu hledat Gurua. Věřím, že v nějaké hospůdce s pivem, na které reklamu v bedně neuvidíme, ho najdu a pomějeme se až do rána.

P.S.: Brňáci prej říkají, že oblast kolem kostela sv. Jakuba se stává druhou Stodolní. Věřím jim to, těch hospod je tam fakt mraky, a dodávám, zatím o tom nikdo moc neví, ty ludry brněnské si to nechávají pro sebe. Tak navrhuju Maňinu vánoční besídku udělat v Brně.

P.P.S.: Už vůbec mimo moje chápání je vkusný design, čistota WC a servis ve výše popsaných podnicích. Tak bych si to představoval všude, kde nechávám své těžce vymodlené kapesné, žel, není tomu tak všude zvykem.

A v sobotu hybaj na Hawaj!