Slovácko sa nesůdí- Lavórovica

Lavórovica je patok, který sa dá pit jedině prdelů, když ju ponořite do lavóra a někdy aj to ne.

Strýček Kozelků tého dňa čekali ve svém sklépku návštěvu študáků. „Tož co bych jim dával dobrého vína.“ Mumlal si pro sebe. „Dám jim teho co nikdo nechce, šak stejnako hovno poznajů.“

Návščeva teda začala velkým koštem, plného těchto dobrot. „A co to v tom víně tak smrdí strécu?“ Ptaly sa študačky. „Ej co by smrdělo, to je typická odrůdová vůňa!“ Odsekli stréc Kozel, tajno popíjajíc svoje dobré víno. „A strécu proč je to víno tak kalné?“ Ptali sa študáci. „Co by bylo kalné, tož to sa na dně demijóna rozvířila sedlina a určitě to není na závadu. Šak pit sa to dá!“ Notoval si dál po svém Kozel.

„A strécu to víno má mět chuť po zkažených vajcách?“ Ptali sa dál študačky. „Ukaž dajte to sem!!!“ Stréc Kozel dali k hubě džbánek, na oko si hltli a povídajů: „Jaká zkažená vajca, šak to je práchnivina, to je ta nejvzácnějšá chuť jaků može víno dostat! Je vidět že temu našemu slováckému moku, vůbec nerozumíte!“

Tož a tak sa nesl celý večer, až notně napitý stréc, vytáhnul flašu jakéhosi starého zapomenutého kalvádosu, který po otevření voněl jako bolavá indiánská a povídá: „A že je nám tak veselo a chutno, tak si dáme pravej slováckej halůzkovej.“

To už študáci nevydržali a jeden povídá: „Strécu to je obyčejná lavórovica, šak sa to ani prdelů nedá pit!!!

Cooo?“ Rozohnil sa Kozel. „Tak já vám ukážu že sa to dá pit aj hubů!!!“ Tož tak si stréc moseli sami nalét té dobroty a aj když sa jim z teho dělalo mdlo, tak tu hnusnů gořalku na oko vychvalovali: „Dobrá je gořalenka, čistučká a chutná, ani nevíte o co přicházáte….“

Tož strécu když je tak chutná dajte aj do druhé nohy….“ Kontrovali študáci. Tož takto to šlo furt dál, až nebohý stréc vypíl celého půlila a usnul čelem na stole.

Študáci si pak sami natahovali víno, co jim chutnalo a stréca nechali spat. Když v noci odcházali, napadla je ještě taká čertovina, za to že jim stréc tak špatno uléval:

Ve sklepě zhasli všecky světla a sfůkli šecky svíčky a pak probudili strýčka: „Strécu, haló stávajte, šak už je skoro poledne, strécu….“

Nakonec sa kozel obudil jak mrákotách, pošahál si na hlavě a mocno vykříkl: „Děcka nepíte ty patoky, já sem z té zkažené gořale načisto oslépl!!!“