![]() Romča alias BabbVydáno dne 21. 03. 2008 (3834 přečtení) Mé seznámení s Babinským K této politováníhodné události došlo o prázdninách roku 1986, když mě moji milí rodičové poslali na vodácký tábor, kde jsem prakticky nikoho neznal. K prvnímu kontaktu s touto osobou došlo na nádraží ve Veselí nad Moravou, kde náš tábor přestupoval na vlak do Brna. Na perónu stál hlouček starších kluků, který obklopoval svého vůdce Romana S. , když jsem tuto skupinku míjel, kluci se rozestoupili a tu o dost starší, velký, brýlatý, vyholený, svalnatý Roman na mne promluvil: „Borec zřejmě buzerant, co? Hochu ty tu nikoho neznáš, to tě bude na táboře čekat menší překvápko. Hahaha........“ Romča se šklebil, až se za břicho popadal a jeho nohsledové jakby smet. „Chceš do držky?“ odvětil jsem. „Už jsem se víc jak hodinu nepopral.“ Naposledy dnes ráno, když mě tata vezl na vlak , jsem nějakému maníkovy málem přerazil sanicu, protože mě nějak sral. Navíc jsem měl jít do polepšovny a lidi vo mě říkaj, že sem dost divnej magor. Romča se zamyslel a ironicky prohlásil: „Hmm....borec zřejmě vostrej krymoš, to si budem muset dát majzla na masky. Tidleti šlachovití hajzlové bejvaj dost často zákeřňáci. Chháááá....“ Výhodu to mělo- Romča a jeho parta mne prozatím nechala na pokoji a jako terč svých laciných primitivních vtipů si vybrala slabší a osamělejší oběť, která to nakonec po třech dnech na vodáku vzdala a jela domů. Pak se zase Romčovi supi začali stahovat kolem mne. Vrchol nastal čtvrtý den při ranní rozcvičce, kdy mě férový Romča podkopnul ze zadu nohy. Naštěstí jsem měl za sebou pár lekcí juda a karate od svých spolužáků Jarka a Fleka, takže jsem se na zemi rychle zorientoval a uštědřil jsem Romčovi tzv. Flekův zakázaný kop do koulí a pak jsem se mu snažil dle receptu Jarka vypáčit ruku z kloubů. Jenže ten hajzl měl pěknou páru, takže nakonec z toho byla pouhá vesnická rvačka, kterou velmi rázně ukončil táborový vedoucí. Nakonec jsme Romčou vyfásli trest: Do tábora byli rovné dva kilometry. Půlku cesty jsem nesl Romču na zádech já a půl cesty mne nesl Roman. Byla to pěkná dřina, zpočátku jsme nadávali do pičí a kurev , nakonec jsme si docela dobře pokecali a uzavřeli pakt o vzájemném míru do další války. příště .... „Na kopečku v Africe“ ( Celý článek! | Autor: Dr.Hron | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | ![]() ![]() |