Two mainstreams… 2. díl Metallica

Metallica, 5. červenec 2007, Rotundenplatz, Vídeň

Tracklist:

Veřejně dostupné zdroje se liší a já se přikláním k této variantě.

Ecstasy of gold ( Intro)

Creeping Death
For Whom The Bell Tolls
The Four Horsemen
The Memory Remians
The Unforgiven
Battery
Master of Puppets
The Thing That Should Not Be
Welcome Home (Sanitarium)
Disposable Heroes
Leper Messiah
Orion
Damage, Inc.
- - - -
Sad But True
Nothing Else Matters
One
Enter Sandman
- - - -
The Other New Song
Seek and Destroy


Návštěva: cca 35.000 lidí
Vstup: 54,50,- EUR

Tak jak nás Kabáti mohli jen mile překvapit, tak Metallica zas jen hrubo zklamat. A málem se jí to podařilo. Ale nepředbíhejme. Do Vídně sme jeli autem, do Břeclavi sem řídil, ale pak ně Stancek u oběda objednal pivo, s tím, že už to odřídí, měl sem radost. Ve Vídňu sme malinko bloudili, některé ulice v těch velkoměstech sou fakt sakra dlouhé a blbé je, když zaparkujete na opačném konci jako my. Tak sme přeparkovali na ten správný, odmítli parking za 10 EUR v areálu a zaparkovali o 2 bloky dál, jak se pak ukázalo na super místě. Hned vedle Dunaja a 15 minut od Prátru, 7 minut od místa koncertu.

Na místě náš šokovala masa lidí, bylo 16:30, právě se otevíral areál, Metallica měla začít v 9, předkapely od 18:30. Sháněli sme se po Kebabu, který máme ve Vídni tak rádi a při každé příležitosti si jej dáváme, tak sme zamířili do Prátru. Tam sme ovšem neodolali nádherné obrovské venkovní pivnici a hned tam zamířili. Po prostudování nápojového lístku jsme zjistili, že jsme si zajeli do Vídně na Budvar!

Kebaby nikde, zato všude spousta atrakcí. Já chtěl pouze na top velké Vídeňské kolo, co se tak poomalinku točí a je z něj super výhled na město. Jenže Stancek objevil horskou dráhu, mega houpačku pro 4 lidi na laně, asi 25 metrů vysokou a jakousi hvězdnoválkovskou létající a rotující šílenost, na které jezdíte vleže a hlavou dopředu a na kterou nás pořád nutil jít. Pro mě děs a hrůza, neb sem byl na velkém řetízkáču 1x a pěkně se poblil…

Ta stíhačka z Hvězdných válek byla zajímavá, protože jsme se pořád nemohli dohodnout, co to vlastně provádí. Jestli letíte jenom navrch a důle, nebo taky rotujete kolem osy anebo taky všechno dokupy. Radši jsme se podívali na nějaké bosé dobrodružky, co se nebály a byly zklamaní – stálo to 4 eura a za nic. Tak jsme šli na horskou dráhu, kde jsme byli jediní zákazníci, tudíž soukromá jízda. Stancek šel jasně do první lajny, vedle Janka a my ve druhé řadě. Pomalý rozjezd a už to jelo. Super! Řvali jsme a ječeli, spíš nadšením než hrůzou. I když, jak kdo…

Jenže čas se pomalu naplňoval a bylo třeba se vydat na ten koncert. Tak ještě honem nastoupit do vydlabaných kmenů, jak to jede po vodě a z kopce to spadne do jezírka a všeci sou pak mokří, pak na to kolo, pěkně se zmrzlinou v ruce a z vrchu sme uviděli, jak v areálu koncertu je už masa lidí a další proudí a prodí a Stancek dostal okamžitě strach z té masy lidí a já začal panikařit, takže honem po 3 otáčkách na místo činu. Stancek se tak lekl, že radši prodal lupeny po 20 eurech a dívali se s Janou přes plot, dobře prý bylo vidět, ale na nás s Luckou přeci jen daleko, takže honem na jakési masisko, pivo a nervozní jak Brno sme to honem dožváchali v řadě, pak prohlídka a šup, už sme byli na place. Lidí husto, ale ne zas moc, předkapely sme už nestihli, ale aspoň sme nečekali dlouho na to hlavní…

Měli začít ve 21:00, začali ve 20:45 a klasicky, Ecstasy of Gold – Enrrico Morricone, toudle skladbou začíná Metallica již přes 20 let své koncerty a husinu to nahání spolehlivě. Jen je škoda, že jak v Praze, tak teď ve Vídni pak dycky trvá asi 10 minut, než doladí zvuk. Jenže jak ho doladili, tak to byl jeden nekonečný nářez až do tři čtvrtě na 12!!! Zvuk jak břitva, žiletky hadra, energie, společné jamování, sóla, obzvláště Truliovo na basu stálo za to, Kirk Hammet také nezůstal o nic pozadu a tak musím jen říct, že Metallica se představila v 125% životní formě a moc mě potěšilo, že hráli s chutí, radostí a obrovským nasazením. Až budou příště zase někde kousek v Evropě, bude-li to jen malinko možné, nebudu chybět.

Návrat domů už byl takový mlhavý, odřídil sem to, v ušách ně to znělo a pak eště týden po koncertě, prostě úúúúúžasné! A na TRÚBĚ sa k tomu koncertu vracám dodneška.

Celkové hodnocení, 120% a to enem proto, že z Prátru vypudili turecké kebabáře a na ty sem se těšil, na druhou stranu sem letos bohužel nepil lepší pivo nikde jinde než v té pivnici v tom Prátru, jinak by bylo těch 125%. Takže nezklamali, byť pohledem optiky vídeňského kola už to vypadalo, že se tam nevlezeme a to by ně teda dostalo… Do Dunaja, do Dunaja…