Maňa říkala

Dnešní datum: 23. 10. 2017   | Hlavní drbna | Očem drbat | Na Chatě | Foto galérka | Mapa hospod OnLine:

  Hlavní maňu

  Foto týdne

Klik
Sháníme pro kamaráda z vojny flašinet. Pomozte!

  Veřejný dluh

  Najdi si to

Maňin Kúkl

  • Veblinky
  • Co si myslí sousedé
  • TOP 15 drbů
  • Důkladnější průklep
  • Pojďte k nám
  •   Informace
    Přístupy /od 10.5.2004/:
    [CNW:Counter]

    Maňa říkala (e-mail)
    ISSN: 1
    Copyright Maňa
    RSS

    Naše ikonka:
    Umístěte si odkaz na Vaše stránky

    Cesta k Protinožcům


    Vydáno dne 15. 03. 2006 (3005 přečtení)


    Díl pátý: Výstup na Ayers Rock


    Z motelu v Erldunda jsme vyrazili hned ráno. Po asi 150 kilometrech jízdy se před námi zjevila stolová hora. Nebyl to však cíl naší cesty, byl to Mt.Conner. Škoda, že jsem neměli více času a nemohli zajet blíže. Po dalších 100 kilometrech jsme dojeli k Ayers Rocku. Ten, protože bylo pod mrakem, nás uvítal v poněkud vybledlé barvě. A zde nastala první komplikace – poprvé v Austrálii po nás chtěli platit za vstup na nějakou atrakci. Asi je to tím, že je to jedno z World Heritage site, podobné je to i v Kakadu Parku kde, jak jsme později zjistili, se platí taky. Nezbylo než zalepit 25 AUD na osobu, na naše skoro pětikilo. Tím ale problémy neskončily. Poté, co jsme dojeli přímo ke skále, udělali pár fotek, objeli ji po silnici kolem dokola (obvod 9,4 km) a stanuli před jedinou cestou nahoru, jsme zjistili, že je z důvodu nepřízně počasí zavřená. Byl to šok. Více než týden jsme cestovali od východního pobřeží do středu Austrálie, abychom tam vylezli. Náš cíl byl nyní ohrožen kvůli pár mráčkům na obloze. Ve značně depresivní náladě jsme strávili několik hodin. Neustále jsme se ptali Park Rangerů, jestli otevřou. Láďa argumentoval, že jsme přiletěli až z České republiky a že tam prostě musíme vylézt. Na tomto místě si dovolím udělat malou přestávku v popisu událostí – to aby i čtenář mohl pocítit naši nejistotu a nervozitu. Pauzu vyplním přehledem několika základních geologických a archeologických údajů. Ayers Rock je tvořen arkózovým (tzn. bohatým na živec) hrubozrnným pískovcem červené barvy. Jelikož ten je pevnější než okolní horniny, po jeho vyzdvižení před asi 90 miliony let lépe odolával erozi, která ho vytvarovala v průběhu dalších milionů let do dnešní podoby. V obklopující ploché krajině tento monument s poměrně strmými stěnami převyšuje okolí o 348 m. To je asi jako u nás Pálava. A podobně jako naše Pálava přitahovala člověka od nepaměti, i Ayers Rock je význačnou archeologickou lokalitou a posvátným místem původních obyvatel Austrálie. Australská vláda dokonce tento monument vrátila do jejich rukou (v roce 1985). Takže dnes už se monument jmenuje Uluru, na moc míst se tam nesmí a při vstupu všichni dostávají letáčky, kde se píše, že vstupují na jejich (přitom současní domorodí obyvatelé nejsou potomci těch původních, kteří tam žili) posvátnou půdu a oni si nepřejí, aby tam někdo chodil a zvláště pak vystupoval po jejich posvátné stezce (Mala Track) na Uluru. A taky přikládají obsáhlý seznam pokut, které člověku hrozí, pokud poruší nějaké ustanovení. Každý tam ale jede s cílem vylézt nahoru. Tak i my. Štěstí se na nás usmálo kolem poledne. Cesta se otevřela. Doslova jsme vyběhli směrem vzhůru. Brzy nám ale došel dech. Cesta je velmi příkrá a člověk se občas musí přidržovat řetězů. Když je to mokré, může to být akční. Taky kardiaci prý mají občas problém. Fatální. Jak říká Gaston, kutululu z Uluru – chytit se není čeho. Nahoru jsme asi po hodinovém výstupu dorazili. Tam jsme záviděli lidem, kteří si donesli plechovkové pivo. My jsme neměli nic. Dokonce jsem zapomněl i film, takže mám fotky jen na digitálu. Nahoře jsme asi hodinku relaxovali, jen Gaston a Bilda posílali SMSky, protože tam je signál (v okolí není). Výhled je úchvatný, stovky kilometrů rovné placky, ze které vystupuje jen několik pohoří. Bohužel jsme neměli moc času, takže jsme museli vynechat návštěvu nedalekého Mt. Olgas (místní hatmatilkou Kata Tjuta) i pohled na Ayers Rock v zapadajícím slunci - teprve tehdy se rozsvítí do červena a mnoho lidí tam jezdí jenom kvůli tomu. To se ukázalo být výhodné i pro nás. Na zpáteční cestě u pokladen při vstupu do parku jsme narazili na skupinku harlejářů, kteří se hádali s pokladní, že jedou jen na západ slunce a nechtějí platit 25 dolarů. Neváhali jsme a nabídli jim naše lístky za 15 dolarů. Koupili je, přepsali jen údaj autem údajem na motorce, správě parku to stačilo, projeli dovnitř, my jsme shrábli prachy a vyrazili na zpáteční, 500 km dlouhou cestu do Alice Springs. Jelikož jsme jeli už za tmy a naše auto nebylo pojištěné proti škodám způsobeným zvěří (ani nemělo bull-bar - to je ta traverza vpředu), jeli jsme pomalu. Následující den jsme se šli rozloučit s Alice Springs. Vylezli jsme na kopeček jménem Anzac Hill - památník australským vojákům. Gaston se Sojkou tam nahlas posuzovali atraktivitu místních slečen. Ta, která se jim nejvíc líbila, jim bohužel rozuměla – byla to Slovenka. Večer se odehrála velká párty – oslava Sojkových narozenin. Za tímto účelem jsme zakoupili piva s vyšším obsahem alkoholu (6%), následkem jejichž konzumace nemohu podat přesný popis událostí. Pouze si pamatuji, že místo dortu byl zapálen Laďův slamák a dělali jsme děsný bordel uprostřed spícího kempu. Ráno jsem se dozvěděl, že ta banda opilců na sebe vystříkala všechny voňavky a pěny na holení. Asi to byl dobrý večírek (více informací o průběhu může podat Bilda nebo Gaston). Další den jsme konečně dostali opravený expediční vůz. Ve městě jsme se nachomýtli k zajímavé akci – sjeli se harlejáři z celé Austrálie a chtěli překonat rekord v průjezdu motorek Saloonem. Sjelo se jich asi 140. Chtěli jsme se na to mrknout, ale stále se to protahovalo, předváděli spanilé jízdy městem a další show a my bohužel museli vyrazit na sever. Zvládli jsme ujet ale už jen necelých 400 km a soumrak nás zastihl na další proslavené australské atrakci – ďáblových koulích (Devils Marbles, v hatmatilce Karlukarlu). V rovinaté krajině jsou rozesety kulovité útvary z červenavé žuly. Teprve zblízka si člověk uvědomí, jak jsou monumentální. Mezi koulemi vedly stezky, na některé koule se dalo i vylézt. Brzy se ale setmělo a my vyrazili do nedalekého Tennant Creeku přespat (dalších asi 100 km). Ráno jsme zběžně navštívili muzeum těžby kovů v Tennant Creeku – místa největšího otevřeného dolu na zlato v době poslední australské zlaté horečky. Opět jsou zde prohlídky štol, my jsme ale navštívili jen vstupní část muzea a okolní prostranství - zrezivělé důlní stroje a haldu hlušiny. Zlato jsme nenašli.

    Po složitých debatách, jestli zvládáme jet ještě do parku Kakadu, jsme raději vyrazili na přibližně 2500 km dlouhou cestu zpět k východnímu pobřeží. Exkurse do Kakadu parku, který jsme chtěli moc vidět, by nám zabrala minimálně tři až čtyři dny. A ty nám chyběly. Ve svém důsledku by to znamenalo riskantní přesuny v noci, kterým jsme se už raději chtěli vyhnout. Taky nás trochu zlobilo turbo (později se ukázalo, že stačí dotáhnout jen jeden šroubek) a my nechtěli riskovat, že se nevrátíme včas do Brisbane, odkud jsme měli zakoupené zpáteční letenky. Nakonec nutno přiznat, že nás po týdnech strávených jízdou ve vyprahlé pustině lákalo moře a nicnedělání u vody. Takže jsme nakonec na místě označeném Three Ways odbočili ze Stuart Hwy. na východ. Cesta k pobřeží byla nezáživná, trvala nám tři dny. Bylo tam jediné větší město – Mt. Isa. Tam se nám přihodila úsměvná historka. Nakupovali jsme v supermarketu a jako obvykle se dohadovali, co vlastně koupíme. Sledoval nás nějaký děda, který se nás nevěřícně a plynulou češtinou zeptal, jestli opravdu mluvíme česky. Vyklubal se z něj emigrant, který už od konce války žije v zahraničí. Je neskutečné, že česky nezapomněl. My jsme ale vyrazili dál – směr Velký bariérový útes. O tom zase ale až příště.

    Mt.Conner
    Mt.Conner

    Tak toto jsou Aboriginálky
    Tak toto jsou Aboriginálky

    A pár užitečných rad před výstupem ...
    A pár užitečných rad před výstupem ...

    Stezička nahoru.
    Stezička nahoru.

    Výstup je poměrně náročný, člověk se musí občas přidržet řetězu. Uklouzne-li, chytit se už nemá čeho.
    Výstup je poměrně náročný, člověk se musí občas přidržet řetězu. Uklouzne-li, chytit se už nemá čeho.

    Veget na střeše Austrálie.
    Veget na střeše Austrálie.

    Po vrcholu vede dálnice, je to jako na pohoří někde na Marsu
    Po vrcholu vede dálnice, je to jako na pohoří někde na Marsu

    Bilda a Monolit
    Bilda a Monolit

    Jsem nahoře, na nejvyšším místě
    Jsem nahoře, na nejvyšším místě

    Lezení na kouli
    Lezení na kouli

    Západ slunce v centru Austrálie vše rozsvítí dočervena
    Západ slunce v centru Austrálie vše rozsvítí dočervena



    Související články:
    Cesta k Protinožcům (06.01.2006)
    Cesta k Protinožcům (21.12.2005)
    Cesta k Protinožcům (04.09.2005)
    Cesta k Protinožcům (22.08.2005)

    ( Celý článek! | Autor: ps | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informačn  e-mailVytisknout článek )
     

      Maňu zajímá
    Kdyby zápasil Dadula s panem Kö, vyhrál by Drahoš?

    -Ne, zpacifikoval by je robot. 
     (17 hl.)
    -ANO Drahoš je strašně silný 
     (18 hl.)
    -NE KÖ je strašně dlouhý 
     (17 hl.)
    -ANO ale musel by ho uběhat a průběžně okopkávat 
     (12 hl.)
    -NE KÖ by Drahoša ukecal, aby šli raději na pivo 
     (10 hl.)

    Celkem hlasovalo: 74


    Přidej vzkaz
      Žhavé novinky

    Záplavy v Evropě
    07.06.2016 06:38:19:
    Brrr, hnusná voda zatápí, kde se dá. Leč, nemohu si to odpustit, Francouzi by proti záplavám měli začít stávkovat! Tak se tam přece domáhá práv! Stejně tak z Bruselu už dávno měla přijít direktiva proti záplavám! Angelo, Jeane-Claude - jednejte!
    Lipan

    Vzkaz všem vyjebaným hackerům co si připadají děsně in
    24.05.2016 21:58:25:
    Jestli mi někdo z vás dojde pod ruku tak ho čeká takový výprask, že si za své PC nejméně měsíc nesedne....
    Drahomír Hron

    Stárnem
    27.04.2016 14:06:37:
    Ale žo to půjde tak rychle? Třeba z Königa je už atrapa....bohužel... https://www.eva.cz/zbozi/67239/kamera-venkovni-atrapa-solar-konig-sec-dummyca/
    xxw

    Mimozemšťani opět na slovácku
    01.04.2016 11:17:53:
    https://www.youtube.com/watch?v=t8uUmteAJZQ
    Kronika Hluk

    MEDARDOVO ZVADLO
    24.03.2016 07:47:48:
    Timto vam vsem radi oznamujeme, ze Zasivarna U osla otvira v patek ve 14:00. V nedeli je opening party, na kterou vas s Luckou srdecne zveme. Zacatek v 16:00 Akce je v duchu snez, vypij a zaplat kolik chces. Vubec se nebranime tomu, abyste dosli uz rano zrovna z Hawaja... Tesime se, Lucka a Hampejz
    Lucka a Hampejz

    Becka
    23.03.2016 18:57:51:
    Tímto oznamují účastníkům oslavy.ze si s dary nemusí lámat hlavu.Vase přítomnost bude pro nás největší dar !!
    babb

    VELIKONOČNÍ BEČKA
    21.03.2016 18:54:58:
    U příležitosti dožití několika velikánů se koná tuto sobotu na Hawaji první jarní bečice. Všeho nechte a přijďte oslavit Dr. Hrona, Babinského a Tečákovi narozeniny. Ostuda bude veliká - mistr slíbil, že zahraje na židlu. V sobotu, Hawaj, od 14:00, ženy, děti a jiná havěť sebou.

    Psék
    18.02.2016 00:47:02:
    Milá Maňo,
    myslím, že by nemělo uniknout tvé pozornosti, že hrdina tohoto obskurního případu, onen Psík, je původem z Hradišťa (a nebo možná ne).,
    Obzvláště výživná je poslední kapitola s názvem Agent na výletě.,
    Ten příběh je tak neuvěřitelný, že jsem nabyla dojmu, že ve skutečnosti jde o únik ze scénáře nového filmu bratří Coenů.,
    Tvůj neinformovaný informátor, který všechno zapře ;-)
    rdm

    zajímavý web
    15.01.2016 14:18:18:
    http://jetencurakjesteprezidentem.cz/

    Dělobuch
    30.12.2015 20:50:27:
    Pro příznivce Mani a domácí kutily mám speciální tip na pořádnou rachejtli. Je to aktuální a tak může každý,třeba už zítra pořádně oslnit své prátele,ba co i nepřátele.Je to totiž pouze na vás,k jakému účelu bude využita.Takže k věci: Jako první si musíte sehnat asi půl metru dlouhý kus lešenářské trubky,jeden konec kladivem zploštíte a druhý taky,ale jen tak,aby se dovnitř dala vsypat následující směs.No teď mě ale napadá, jestli je to dobrý nápad..aby to zase nějakému volovi neurvalo třeba ruku.Takže nic..raději chlastejte a přeju hezkého silvestra.
    babb

      Facebook