![]() Jak jsem páchal sebevražduVydáno dne 15. 10. 2004 (3044 přečtení) Je krásná srpnová noc, asi dvě hodiny po půlnoci, sedím na prohřáté železobetonové konstrukci mostu, dvacet metrů pode mnou šumí řeka, dopíjím první pivo a v hospůdce za mostem hraje místní bigbítová kapela poslední sadu ploužáků. Před půlnocí jsem taky ploužil, pil pivo a slečny byly přítulné a … Byl to velmi příjemný večer. Jenže tohle mě už delší dobu nebere. Vyprovodil jsem slečny domů, cestou sebral čtyři cihly, vratil se do hospůdky, koupil si dva lahváče a vylezl na most.
Cihly svázané do dvou úhledných balíčků,
z nichž každý mám připevněný k jednomu zápěstí prádelní šňůrou, leží vedle mě a já otvírám druhé pivo.
Přemýšlím, jestli jsem na něco nezapomněl: Probírám to ze všech stran. Vše je v pořádku a nic mi tedy nebrání skočit. Cihly mě stáhnou ke dnu, vydechnu a je to. Co tady? Nůž! Ty vole ty máš v kapse nůž. Ještě by ses v poslední chvíli odřezal. Nic, nůž nechám na mostě.<> Popíjím druhé pivo a pohrávám si s nožíkem. Mám ho rád a nerad se s ním loučím. Přeci jen je památeční. No co, s sebou si ho vzít nemůžu. Do teď všechno klape. Sečetl jsem v duchu všechna pro a proti svého žití a vyšlo mi zase proti. Pivo došlo. Vstal jsem, vzal nožík, odřízl cihly, slezl z mostu a šel do hospody vrátit flašky. Byly bez zálohy a hospodská by mi vynadala. Taky jsem po těch lahváčích dostal chuť na točené. A místní bigbítová kapela tak pěkně hraje… ( Celý článek! | Autor: F. Háj | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | ![]() ![]() |