Sex ve městě

Obě ženy totiž dobře znal. Byly ani ne celý rok provdány za jeho kolegy z redakce a evidentně si z takového odhalení vrásky nedělaly. Snad je to i pobavilo.

Redaktor byl zčásti pobouřen a dílem zmaten. Nevěděl, co mu na takové zprávy jeho kamarádi řeknou a zdalipak mu podvádění novomanželé vůbec uvěří. Jenže může jim TOHLE zatajit? Chvíli tam přešlapoval z nohy na nohu a cítil posměšné pohledy obou nestoudnic, které mu jeho už tak dost zmatenou mysl ještě více kalily. Co by asi udělali slavnější kolegové z branže? – řekl si nakonec. Utekl by snad Neruda s brekotem domů? Oběsil by se Hašek na billboardu za rohem? Vědomí se opět dostávalo do formy a vtom pochopil, že má jen jednu možnost. Zachovat se profesionálně. A rozhodl se s nimi sepsat rozhovor.

Redaktor: Ahojte holky, co to tu proboha děláte?
Klak: Kurvy, nevidíš?
Redaktor: No já jenom …
JaVa: Zalez rychle někam, tohle vypadá na Italy.
Redaktor: Ale co …?
Klak: Sedí U Medvídků.
JaVa: Tak sebou mrskni.

Tady končila veškerá legrace. Zhrzený a ponížený poděkoval za rozhovor a vydal se hledat své drahé přátele. Kráčel pomalu, aby měl čas si všechno dobře promyslet. Bude ohleduplný. Bude muset. Pravda bolí. To ví.

V restauraci U Medvídků bylo rušno. Hostinský křičel, že má jen dvě ruce a štamgasti hrozili, že se odstěhují. Jeden vykuk předstíral smrt žízní a dostal pivo přednostně, čímž se strhla krátká a intenzivní hádka. Celková atmosféra však byla spíše laškovná a vztahovala se evidentně i na stůl s rezervačkou na jméno „Máňa“.

Sedělo jich tu pět. Tap pouštěl z pusy bublinky do držťkové polévky, Heilige zkoušel, jestli to jde nakopat sám sobě mezi nohy a Dr.Hron se snažil utišit hospodu. Jen ti dva, jakoby v předtuše něčeho zlého seděli a usrkávali své skoro zvětralé piva.

Kö: Čau čuráku, kde se tu bereš?
Redaktor: Poslaly mě sem vaše manželky.
Zvl: A mají ty prachy?
Redaktor: Vy to víte?
Kö: Už by sis měl zvyknout, že my víme všecko. Rozumíš?
Zvl: A že nemáme prachy. Když nám koupíš piva, objednáme ti fernet. Pane vrchní!
Tap: (Zvedl hlavu) Pivo a polívku!
Kö: Jenomže jim to zase trvá.

Redaktor si přisedl na nabídnutou židli. Cítil, že pohoršení, které ještě na chodníku pálilo k nevydržení ztrácelo na razanci. Pohoda, která zde vládla se pomalu zmocňovala i jeho. Nabídl, že do návratu děv všechno platí a doufal, že mu z přinesených peněz něco vrátí. Pochválil číšníkovi jeho hbitost, pohladil se obřadně po vlasech a zhluboka se napil. Večer konečně převzal vládu a realita si oblékla sváteční háv.