Několik poznámek k narozeninám Pana Půlpána

Nejsem si jist, jestli je vůbec možné seriózně popsat, co se zase dělo. Berte to jako osnovu, rozvedem to když tak v komentářích.

Sjelo se nás dost, sjeli sme se víc než dost a večírek byl pestrý, prolitý burčákem, prodchnut autorskou hudbou a chvilkou poezie, nasycen vůní kouře a pečeného masa, vlahostí doznívajícího léta a skropen nastupujícím podzimem.

Událo se například to, že Pán Půlpán se do postele dostával metodou řízených pádů, dostal krásné dary, holt Ajron men je Ajron men, Hampejz usnul u ohně a byl vzbuzen zimou, pan Kö vypadal ráno odule víc než obvykle, Sumec cítil potřebu odchlastat to i za Anatosenapijemovou, Lipan přišel v tak skvostném vnějším i vnitřním stavu, že sebou zašetřil jako šafránem a odzmizel se pryč, že tam bylo spousta báječných lidí, kteří vedli více či méně zdařilé konverzace, že Medák usnul u DJ pultu mezi DJovými hejblátky a volali na něj ochranku, že Babinský neumí rozdělat oheň a v zimě tam asi zmrzne, že Fera Malina a Tapíci tam byli i s dětmi, že tam byly i 4 spermie a jiné skvělé masky, že to prostě byla paráda a peklo se výborné maso, že Dr. Hron má talent a obšťastňoval nás svými novými depresními kousky aniž jsme ohluchli jak v pátek v sudu na Kači, že sme vypili 30 litrů fakt skvělého burčáku, přes basu piv, nějaké vodky a výborné borové se prokousali k delírkům, že se máme rádi a bylo nám tam moc fajn, že pan Kö není morální vůdce, zato Hampejz byl zvolen předsedou, že Boďák je furt blonďák a má babu a běhá po Chřibech tam a zpět, že Gaston byl na provaze a Babe z nás nedostal infarkt.

Až se z té parády někteří poblili. Ale už se těším, že zas někdy.