Svědectví aneb jak vznikli Z+J Vaďurovi

Po dlouhých měsících mlčení, vydávám svědectví o dvou dnech, během kterých si Zvl, opravdu netradičním způsobem, namluvil svou manželku. Jsem jediný svědek celé události, tudíž si přečtěte autentickou výpověď plnou krásy, lásky a něhy.

TRAMWAJ
Tramwaj je tradiční akce studentů z Lednice, která se koná každý rok v Praze. Tuto vskutku bezva legrajdu, vymyslel bohém z velkým B Ing.Fous. Zábava spočívá v celonoční jízdě električkou po Praze, abnormální konzumaci alkoholu a halekání na lidi. Každý ročník je nějak tématizován . Tentokrát to byli Bubáci a Hastrmani a Zdena V. šel v převleku za Wodníka. Já jsem také šel v převleku za vodníka-dělníka-blba, ale ZVLmu jsem ve svých montérkách nemohl konkurovat. Zdeněk měl zelenou paruku, zelený ksicht, byl ověšený pentličkama a přes sebe a své břicho měl přehozený zelený župan. Janička, ta neměla masku žádnou. Zato byla navlečená v průhledné igelitové pláštěnce. Jako důvod uvedla negativní zkušenosti z minulých ročníků, s červeným vínem v zatáčkách.

Bylo 21.00 a Tramwaj se rozjela. Zdena se také rozjel a počal vypouštět feromony. Nejprve kopl Janičku do zadnice. Janička neváhala ani sekundu a Zdenulu notně zfackovala. Zdenda si nechal s chutí nafackovat, pak mu ovšem začala modrat tvář, tak Janičku několika judistickými chvaty dočasně zpacifikoval. Jenže, netrvalo dlouho a Janička vykopla Zdendovi flašku z ruky. To neměla dělat. Zdena začal rudnout a bylo jasné, že bude zle. Naštěstí než se ZVL rozmyslel jakým způsobem Janičku zprovodí ze světa, stačila ho několikrát kopnout do rozkroku. Zdena ji ještě stačil poprskat červeným vínem, poté padl k zemi jak podťatá hrušeň. 
Nám ostatním se zdálo počínání, těchto dvou osob, poněkud podivné, ale pak jsme všichni ve spolek pochopili, že mezi těmato dvěma výtečníky naplno tepe láska a všude kolem lítají Amorkové , pějící zamilované písničky.

Jakmile se Zdena probral, Janička ho celého pokousala a on ji zase vyliskal. Tak to šlo pořád dokola, prostě nuda nuda šeď šeď. Najednou Zdena velí „ Drahošu já mám dost, jdeme spát.“ Byli dvě hodiny v noci, teplota –10 st. Celsia, sněžilo. My sedíme naprosto opilí někde v Praze, máme na sobě masky a nevíme kde jsme. Když jsem se trochu rozkoukal , zjistil jsem, že kromě Vaďury je tu i Janička se svou zvracející kamarádkou. Nevěděl jsem, jestli je to dobře či špatně. Vyjma Zdeny, jsme všichni zmrzlí jak sobolí hovno. Zdenda se nám všem směje a nemůže si vynachválit své špeky. Janiččina kamarádka začíná modrat zimou. Sranda končí a Zdena jde v převleku za hastrmana sehnat taxíka. Za patnáct minut rozmrzáme v teple vozu a jsme unášeni někam do neznáma. Jen Janička cosi šeptá řidiči.

U JANIČKY
Ráno jsem se probudil na obrovském letišti. Po pravé ruce mi ležela Janiččina kamarádka bez kalhotek. Nalevo byl rozvalen Vaďura bez trenek. Na kraji ležela Janička, taktéž bez kalhotek. Jen já jsem měl na sobě montérky. Chvíli jsem všechny pozoroval a začal jsem se smát. Můj smích probudil ostatní. Ti se počali smáti také. Janiččina kamarádka se smála tak, až se smíchy pozvracela. 
Já: Janičko, kde to jsme?
Janička: U nás v Benešově. Taky vás v noci rušilo to mlaskání?
Zdena: Mě ne!
Janička: A to jste tam, v tom Hradišti, všichni tak divocí?
Já: Jen když se napijem.
Zdena: Já su divoký aj zastřízliva.!!!
Janička: To bych chtěla vidět.

Pak jsme si dali kafe, snídani a udělalo se nám celkem dobře. Janička prozradila, že jsme na Žižkově v bytě jejího přítele, který jel naštěstí / nebo naneštěstí?/ na víkend domů. Janiččina kamarádka se odpotácela domů a zůstala jen silná trojka.

Janička: Kluci, mám vynikající třešňovici z Rumunska. Nechcete ochutnat?
Já: Ani náhodou!!!
Zdena: Hoď to semkaj, já piju všecko. V Hradišti ňa říkajů Bumbo.
Janička: Tak se předveď…..hřebečku.

Zdena si dal asi šest mocných hltů bezbarvé kapaliny, která smrděla jako zkažená vejce, lehce naparfémovaná alpou. Během deseti minut se započal radikálně zhoršovat jeho zdravotní stav. 
Já: Zdeno vypadáš jak vodník, za kterého si byl včera. Ty ses neodlíčil?
Zdena: Mě je strašně zle….hek
Já: To není možné.
Zdena: Zle, záchod, rychle….hekůh
Janička: Chachacha….Bumbo přecenil své síly.

Zdena pak běhal mezi záchodem a postelí. Kroutil se jak paragraf a pořád skučel: Zle, horší se to, umřu…..
Já jsem během těchto opravdu nechutných ZVL performancích připravoval steaky se šťouchaným bramborem.
Já: Zdeno dáš si? Neser se!!!
Zdena: Blbečku…..hek
Janička: Měl bys jíst….chachacha
Já: Nech ho, chudáka…chacha
Zdena: Hek, hek….blbečci.

NÁVŠTĚVA NÁRODNÍHO MUZEA
Odpoledne jsme vyrazili na Václavák. Měli jsme tam sraz s Keňou a spol., že provedeme návštěvu muzea a tak. Zdena se celou cestu táhl asi padesát metrů za námi jak potulný pes Vypadal opravdu špatně: špinavý, zesinalý, rozcuchaný, oblečení děravé, poklopec rozepnutý, příšerně hekal, škytal a dávil se. 
Já: Nevšímej si ho, chudáka…chacha
Janička: Mě je ho tak líto…chachacha
Já: Chudák, chacha…..
Zdena: Hekeh….kam to kurva dete….keh.

Pak jsme došli na Václavák.
Konig: Ahoj Zdeno jak je?
Zdena: Hek, zle….
Konig: Jdeme do Národního muzea.
Zdena: Kurva, já nikam nejdu…poďme když tak na Masaryčku….hek.
Konig: Ale hovno, kultura bude!!!
Zdena: Já tam fakt nejdu…hek….pozvracím exponáty….hek
Konig: To vydržíš, blbečku….
Zdena: Já du…hek…do Stromovky.
Já: Oběsit se?
Zdena: Hek…vole…keheh

Nakonec jsme opravdu šli do muzea. Zdena ještě tak hodinu hekal na exponáty a pak se mu konečně udělalo dobře. V hospodě Český svět si dal jídelko plus pět pivišť, což mu vyneslo návrat do původní formy. A to je vlastně konec. Za rok si Janička vzala Vaďuru a nyní čekají děťátko. Zdá se vám to nemožné? Tož a na to sa napijem….hek.

Napsal uživatel xxw dne St, 04.02.2004 - 07:27

Comments

to je neuvěřitelné. Ze setkání před muzeem mám nachlup stejný zážitek s tím rozdílem, že sme do muzea nakonec nešli. Ale ten český svět a všecko sedí. Naše republika je plná paralelních vesmírů

Ano, Drahosu. Jeste jsi zapomnel pripsat, je jsi u Jany schvalne zapomnel v posteli svou krasnou zlutou kravatu a tim jsi mi ulehcil upgrade partnerky. Taky bylo zajimave, jak jsi s Janickou ve 4 rano shanel po sidlisti flasku vina, ale bylo uz vsude zavreno. A s tou rumunskou tresnovkou jsi udelal veeeelkou chybu!!

Zdeno já se výrazně přimlouvám, abys zveřejnil také svou verzi, protože ty pasáže kdy taháš Janu za vlasy přes tři řady opěrátek v tramvaji by mohly být dost čtivé.Mimochodem výraz upgrade je v daných souvislostech děsně cool a trefný.

tam se děli věci!!! ale to by bylo na román, každopádně to bylo dobré rošambó, třeba jak jsem úplně napadrť lezl po hromosvodu asi do třetího patra abych janičče ukázal jaký to jsem horolezec

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.