Jak jsem potkal medvěda

Nejspíš si řeknete, že to bude příběh někde z hor, do kterých mě určitě vylákal Dula a tam jsme narazili na nějakého medvěda… a dobře jim tak hňupom, nemají tam co lozit. Vyvedu vás proto z omylu, tento pravdivý příběh se mi stal jen pár kilometrů od našeho, na oko bezpečného, Hradiště!

Jedu autem do Hradiště, vyjíždím zrovna z jedné dědiny, přede mnou jen pole a les. Svištím si to, úsměv na rtu ( protože jedu z práce ). Najednou vidím u silnice medvěda! Zahlédl jsem ho koutkem oka, jenom na sekundu, ale byl to naprosto jednoznačně medvěd. Nezaměnitelný! Dodnes vidím ten jeho rypák, jak se hrabe v příkopě. To mě hlava nevzala. Najednou jsem byl o kilometr dál a pořád jsem byl úplně ztuhlý. Kurva medvěd! To néni možné! Málem mě vlézl pod kola. Já se snad vrátím! Přece jsem se nezbláznil!

Né, kurva nebudu už pit, začínám magořit. To kdybych někom řekl, tož si o mě bude myslet, že su nadobro vypitý! 
Hlavou mi proletovaly myšlenky, chvíli na medvěda, chvíli na to, že už to se mnou jde z kopce. Nakonec jsem už byl tak daleko, že se mi nechtělo vracet, abych se znovu podíval… a měl jsem taky trochu strach, že tam fakt pobíhá medvěd a nebo že přichází delirium.
Začínal jsem se s tím smiřovat, to jsem ale ještě netušil, že není všemu konec.

Asi o tři hodiny pozdějc, jsem jel do jedné dědinky, která voní kvasem a v každém domě mají pálenicu.( Nebyly to Míkovice, tam má pálenicu jenom někdo. ) Byl jsem smířený s tím, že si tuto příhodu nechám raděj nadobro pro sebe. Přijíždím k vratům mého kamoša a najednou, PROBOHA!! ZASE MEDVĚD! A tentokrát se drží vlka za ruku a vlk zrovna vstává a jsou úplně našrot. Vylézám z auta, směju se, jsem spasený, nepřeskočilo mě!!
Ty masopusty jsou strašná sranda, říká mi kamoš, minulý rok se nám smrťák poscál v obýváku.

Napsal uživatel Oranžáda dne Čt, 07.04.2005 - 08:29

Comments

Medvědi tu zatím nejsou, ale jsou tu už rysi. Sám jsem viděl jednoho v Jeseníkách. A pro takového rysa je pohyb mezi Jeseníkama a Jižní Moravou asi jako přesun z Koruny na Kraba pro člověka. Až tu budou medvědi, budou se stravovat zejména u popelnic. Proto se není třeba bát. Pouze na Chabaních, kde tuto jejich práci zastávají jiné síly a nadsíly, se budou dokrmovat ještě na lidské havěti. Ze zaklínadel proti medvědům pak namátkou: "Jdi pryč!" - "Jsem nemocný!" - "Když mě sežereš, budou ti kamarádi říkat 'slino'!" Bohužel, prakticky nefungují... Účinnou formou poslední záchrany může být i zběsilý úprk z kopce (aktuální právě na Chabaních), neboť jak známo, medvědi se z kopce kutálí. Závěrem jen dodávám, že tato forma se nepoužívá při prchu před hadem, kdy se mizí právě do kopce. Mačety, samopaly, plamenomety atd. jsou samozřejmou a nezbytnou součástí aktivní ochrany. Je lépe se pohybovat výlučně po skupinách a páchnout chlastem nebo aspoň smrdutou voňavkou. Nejlépe však obím.

Lipanku, kam ty na to chodis???? bajecne! nechces uz konecne napsat nejaky dluhy clanek?

Ale úplně nejdůležitější je tvdit medvědovi, že je nás devět. Medvědi nejsou v počtech zas až tak silní, klidně ti to uvěří. Na toto téma existuje i jedna bojová píseň, kdy jeden předříkává a ten druhý (připosraný strachy) opakuje:<br>
<i>
Je nás tu devět<br>
Je nás tu devět<br>
Nesní nás medvěd<br>
Nesní nás medvěd<br>
Když bude třeba<br>
Když bude třeba<br>
Dáme mu rohlík<br>
Dáme mu rohlík<br>
A trochu salámu ...
</i>

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.