Fáfa letí smetí

„Ja už mnogokrat jechal na Pragu, dla darogy vždy vodka und šampanskyje.“ Řekl Fáfovy Ukrajinec Vasil Bota, během jízdy v nákladním kokpitu na staveniště. „Jakože když jedeš na Pragu z Mukačeva, že se pokaždé ožereš?“, ujišťoval se Fáfa, zda této prapodivné směsce jazyků správně rozuměl. „Rajt, ano, da, charašó panimáješ“, odvětil Vasil a poškrabal se na zadku.

Fáfa už nějaký ten pátek působil pod jménem Božimír Pulec jako řidič nákladního auta v jedné prapodivné firmě na nakládání a svoz odpadu všeho druhu. Jeho práce byla jednoduchá- Ukrajinci nakládali a skládali odpad všude po městě a on jim dělal ochotného veselého řidiče, kterýžto umí naslouchat jejich nekonečným historkám o bídě.

„Naš mafióznik charóšij maladěc /náš zaměstnavatel je výborný chlap/. Sivódňa buděm s nášim mafioznikom a budě ogoň, kartofly, sadlo i vodka /dnes máme s naším zaměstnavatelem grilpárty/.“ Povídá jednoho dne Fáfovi Ivan Vasilijevič Čop. „Dojdi v nas, budě vodka, pívo, děvušky, kušanije a éto vsjo budě charašo. / Srdečně tě zveme, nebudeš se nudit/.“

Tak Fáfa natáhl teplaky a vydal vstříc novému dobrodružství. Párty se konala u jednoho smetiště za městem. Petky v ohni romanticky praskaly a na grilu se vypékaly šašliky /ukrajinské národní jídlo/ a brambory maštěné sádlem. „Ty užé zděs Boloďa! /Božimír je tady/.“ , hlasitě zvolal Ivan Vasilijevič Čop. „ Nu sadni i vazmi kušanie i vódku i nazdarově!“ /sedni si dej si něco k jídlu a připijeme si na zdraví/. „Nazdarově“, zahřímalo jako jeden muž asi třicetdva ukrajinců.

„Chatiš fajnu děvušku?“ /chceš holku/, zeptal se Fáfy Voloďa Ivaněvič Tycajev. „U meňja dóčka jej osemnácať, oná očeň krasívaja! Ona vsjo znájet, patámu što oná biológist. Oná budě tibjé róbiti očeň charašó. /Mám velmi krásnou dceru, vše zná protože je bioložka a udělá ti dobře/. Jakože mi dá dnes večer zaprcat?.“ , zeptal se slušně Fáfa. „ Éto vasmóžno, patamů kak ty ijů vemeš do sibá za žeňštínu /pokud se s ní hned oženíš tak ano/.“ Odvětil přiožralým hlasem V.I.Tycajev.

Fáfa si dal vodku se šampaňským, popřemýšlel o životě před životem, o životě po životě, o životě během života a po životě o životě a usoudil že manželství je docela fajn, řka: „Já se tedy ožením ukažte mi teda s čím.“

V.I. Tycajev tlesk rukama bývalý Sověti se dali do zpěvu válečné písně, během které vyšla ze smetiště černovlasá mladinká krasavice v nedbalkách a stoupla si před Fáfu. „Darogaja dočka, sňaj kostjum i stupaj v taz na stóle i svadebnaja ceremonia možeť načať! /milá dcero, vysleč si šaty a stoupni si do lavóru na stole a svatební obřad může začít/.“ , zahřímal skelným hlasem V.I.Tycajev. Dívka si v rouše Evině stoupla do lavóru a V.I.Tycajev ji začal zalívat s konve plné rudého vína. Fáfa musel všechno slízat tak aby se ani kapka nedostala do lavóru. Když byl asi v půlce zamotala se mu hlava, zcepeněl mu jazyk a spadl pod stůl, kde usnul přikryt notnou rouškou alkoholu.

Ráno se vzbudil nahatý uprostřed smetiště,vedle doutnající hromady starých pneumatik. „Kde je ta krasavice? Kde jsou Sověti? Kde je peněženka? Kde je auto? Proč mi z prdele trčí sovětská vlajka?“ Brumlal si tak pro sebe když si vystřihával přezůvky ze staré traktorové duše. Nakonec si z odpadků ušil docela pěkné legíny a official American shop T-shirt a vydal se domů.

A jaké z toho plyne ponaučení?
Lepší vrabec v puse, než hranice z Rusem

Napsal uživatel xxw dne Út, 13.09.2005 - 11:26

Comments

Docela by mě zajímalo, zda ta dívka krásná nebyla ve skutečnosti zlou Babou Futéř. Dále by mě zajímalo, zda si Fáfa po požívání nápoje takové pekelné kombinace ráno hezky zazvracel. Závěrem by mě zajímalo, zda Ukrajinci během seance často a rádi používali oblíbeného výrazu: "ču-čuť".

Fafa's not dead. Všichni, co zažili pijatyku stakonovuju, museli zamáčknout slzu.

vel mi osvěžující dílko. Dlouho očekávané. Parádně vylíčená atmosféra autorovy všední reality. Všechny srnky ve Chřibech skáčou radostí. Bek Bek.

Pěkné, pěkné, ale nechce se mě věřit, že by Fáfa i hypoteticky mohl vydržet do posledního jednání.
Když jsem ho poslala po jeho článku "Jak si Fáfa zase..." za svojí kamarádkou do Hodonína.
Přijel vypil tři flašky vína, na nic se nezmoh, nezaplatil a kamarádka mi volala, že toho dobytka, co jsem jí poslala musela dávat do vlaku a ještě volat, aby vysedl a nejel do Ostravy.
Fáfo, Fáfo.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.