Výjezd na Baník

FC Baník Ostrava vs. 1.FC Synot - 6:2. Pro nezasvěcené říkám předem, nebyli sme na hokeji, bylo to opravdu fotbalové utkání hrané klasických 2 x 45 minut plus nějaká ta minutka nastavení.

Poprvé nám utkání přeložila televize, podruhé odložilo počasí. Do třetice jsme do Ostravy v pořádku a různém stupni olihnění dorazili. Na začátku Ostravy se všech 11 autobusů seřadilo a za policejní asistence vydalo směr ostravské Bazaly. Byl to zvláštní pocit, něco jako kolona amerického prezidenta švihnutá s převážením nebezpečných vězňů. Nestálo se na červenou, poplašení chodci prchali na přechodech, cestující MHD na ostrůvcích zmateně pokukovali co se to děje, všude blikající majáčky a před stadionem kordon policistů.

 

Z očekávané osobní prohlídky bylo jen lehké přejetí po nohavicích, avizovaný průklep, že nás na stadion pustí jen s mobilem, se nekonal. Ne že by nám nějaká slivovice ještě zbyla, na to sme se s Tomíkem a Matesem počastovávali cestou v busu až příliš pečlivě. Došla už za Hranicema, ale mohli sme přikůpit. Namísto toho na stadionu zjišťujeme, že sme si v naší horlivosti vzali opravdu jen ty mobilní udělátka, jež během zápasu stejně nefungovala. Před a po ano, ale poslat zprávu do světa o té tragédii prostě během špílu nešlo. Že by policejní rušičky? Každopádně peníze a cigára zůstaly v busu a bus mezitím odjel neznámo kam. Mělo to být naše první varování?

Cigára se dala jakž tak somrovat a prachy sme si půjčili od souseda co jel zanama. Toho nealko piva, jež se na Bazalech točí, se stejně moc vypit nedá. Díky bohu za tu poctivou přípravu cestou.

Stadion se pomaloučku zaplňuje, je lehce pod nulou a do výkopu zbývá hodina. Vyvěšuju vlajku, dáme první pivo a somráme cigára. Mates pokukuje po koťátkách. Se zájmem se rozhlížíme po stadionu a pro zahřátí spouštíme první support. Náš kotel se pomalu zaplňuje a plot pod námi je cele obvěšen našimi “kapesníky”.

Je deset minut před začátkem a nervozita stoupá. Nesněží, trávník bez sněhu, lajny dou vidět, terén asi nebude ideál, ale hlavně, bude se hrát!!! Tomíno mě přesvědčuje, že ty lajny sou dokonce rovné. No, nevím jak to myslí. Jako test střízlivosti nebo vážně?

V 16.00 rozhodčí odpískal začátek, ostraváci spouštějí první chorály, objevují se jejich sektorovky a tradiční choreo. My se také nenecháváme zahanbit, ale co to je 526 hrdel proti 18.000? Přesto nás bylo slyšet!

K průběhu zápasu snad jen toto. Nikdy sem si nemyslel, že uspět na Bazalech bude jednoduché, ale že se tak tragicky podcení vstup do utkání a ve 30 minutě potečem 2:0? Věřil sem v bod, snil o třech, ale kdyby mě někdo před zápasem tvrdil, že dáme Ostravě 2 góly, byl bych si jistý, že tam vyhrajem. Naopak, za šílence nerozumícího fotbalu a snad ani sportu bych považoval toho, kdo by nám předpověděl takovou kládu. Snad bych ho poslal na hokej či tenis. Naše obrana jen staticky přihlížela, myslím, že se chudinkové obránci ani nedotkli míče a stáli na hřišti jak slalomové tyče. Jedním slovem - tragédie.

Naopak fanoušci obou týmů zabodovali na výbornou.


Matesa sme za celý zápas viděli asi jen 2 krát, poprvé když nadával, že nemá co kouřit a podruhé, když obtůlal 2 koťátka. Prostě Mates! Od Ostravy se to jaksi čekalo, my sme si ostudu neudělali, a statečně fandili až do konce! Dokonce nám vyprodané Bazaly skandováním Synot, Synot! ke konci zápasu děkovali za náš fans výkon. A mráz po zádech mi běhal jen dvakrát. Poprvé, když sme snížili na 2:1 a následných 15 minut zatlačili Baník do úzkých, a po druhé, když ve druhém poločase běhali stadionem 3 mexické vlny zaráz. To se nedá popsat, to se musí zažít.

A taky si myslím, že toho vlezdoprdelkovství ostravákům a dokonce jejich hráčům bylo až dost. Možu jim zatleskat, ale řvát Baník mistři! - to po mě prostě nikdo nechtějte. Su fanda mojeho klubu a tak jedině: Forza Synot, Synot forever!

Našim hráčům vzkazuju, nevadí, občas je prospěšné dostat na držku, ale to poděkování ste tentokrát sakra odbyli. Chápu, že ste prohráli na celé čáře, ale my sme se na to museli dívat, my sme museli čelit spolu s váma případnému posměchu ostraváků a hlavně, my sme naši ultras bitvu s ostraváky ve fandění neprohráli!!!

Cesta zpátky ve znamení půlhodinového čekání na stadionu než nás pustí do autobusů, trocha dřímání v busu, postupné rozmrzání, pár piv ve Staráku ve fotbalové pivnici a honem spát.

Další utkání je tuto sobotu ve Zlíně od 17.00. Čili téma dalšího sloupku bude - Derby!

A nakonec reportáže malé povzdechnutí. Že si kolem toho debaklu eště užiju hodně úsměšků, otázek a podivení, to sem čekal. Ale že první, kdo mi 3 minuty po skončení zápasu zavolá, bude Tap, to by mě ani ve snu nenapadlo. Těší mě na tom snad jediné, asi tě ty články baví a prožíváš to s nama. Co, Toníku?!

 

Slovníček fotbalového slangu, ať se něco naučíte!

 

Výjezd - tým hraje na hřišti soupeře, čili venku a tak se jede fandit za ním na horkou půdu jiného mužstva. Obvykle velmi veselá záležitost, občas zdlouhavé cestování, pokaždé bujaré popíjení na ukrácení chvíle, koštování místních piv, zpravidla přehlídka zbytečných policejních manévrů, obohacující vlastivědné exkurze po krásách a stadionech rodné i cizí země, seznamování s místními fans a děvčaty. A hlavně - FOTBAL KAŽDÝ VÍKEND!

Kapesníky - takto hanlivě označují po ultras stránce vyspělejší fanoušci vlajky po ultras stránce méně vyspělých fanoušků. Můj kapesník má pro zajímavost 3x2 metry. Výjimečně měli Chachaři pravdu.

Chorál - píseň fanoušků. Odhaduju, že původ možno hledat v mýtickém eposu, neboť všechny chorály nestoudně přehánějí, vychvalují vlastní tým a pouští hrůzu na ten soupeřův. Taky jsou plné věrnosti, patosu a sentimentu. Pokud o něčem vůbec jsou! Všechno toto se plně projeví, když chorál zpívá 20 lidí. Jsou zkrátka směšné. Pokud jej ale zpívá 3.000, 7.000, 18.000, 35.000 či 50.000 lidí, bez přehánění, mráz běhá po zádech a nervově slabší jedinci kolabují. Osobně si myslím, že čím starší a lidovější chorál je, tím je i lepší. Moderní trubadůři se sice pokoušejí skládat nové mýtické eposy o klubech a jejich fans, ale víte jak to je. Starého psa novým kouskům nenaučíš a tak vždycky budu preferovat:

My sme kluci ze Staráku,
máme ho jak šajtrpáku!
Dlůhé hadice,
potřebujem samice!
My sme kluci ze Staráku,
máme ho jak šajtrpáku.

popř.

Předříkající: My sme kluci z Moravy
Kotel opakuje: My sme kluci z Moravy
P: a vzali sme si do hlavy
K: a vzali sme si do hlavy
P: že tu ligu vyhrajem
K: že tu ligu vyhrajem
P: kurevsky se ožerem!
K: kurevsky se ožerem!

;

Jak říkám, je to mýtus, přehánění a vůbec nic nevypovídá o inteligenci či osobnosti fanouška. Prostě jednoho dne přijdete na stadion a ono se to tam zpívá. Buď se přidáte a v ten moment ste ztraceni a nebo víckrát nepřijdete a myslíte si svoje. Těmto tradičním kouskům dávám přednost před pokusem Argemy. Další povedené a mýtické chorály jsou třeba Baníčku my sme s tebou... či My to Brno nenecháme spát... popř. You walk never alone v podání fans Celtiku Glasgow.

Sektorovka - opak kapesníku. 

Opravdu velká vlajka, často překrývající kus stadionu, tzv. sektor. Dosahují úctyhodných rozměrů v desítkách metrů na desítky metrů. Jsou chloubou každé skupiny fanoušků. Doufám, že se na ni taky někdy zmůžem.

Kláda - vysoká, ostudná prohra, jinak taky debakl. Noční můra každého fanouška a zároveň prubířský kámen jeho věrnosti týmu. Myslím si, že jednou za dva roky je až moc!

Mexické vlny - nejjednodušší způsob chorea na stadionu. Slouží též k vyjádření radosti ze života, gólu, spokojenosti se zápasem, dobré nálady a v neposlední řadě dobře zahřejou. Celá jedna řada se na povel s hukotem zvedne se vztyčenýma rukama ze sedaček a pak zase usedá. V okamžiku kdy už pomalu stoupá, řada vedle se s malým odstupem přidává, a tak dál a dál, až se rozjede vlna kolem stadionu. Nejčastěji vlna jede zleva do prava, ale je možno ji vytvořit obousměrnou, či dokonce kolem stadionu a ještě od spodní řady k horní!!! To už ovšem vyžaduje sehrané fanoušky a je k vidění málokde. Taky je možno vln pustit víc, prostě meze jsou jen v počtu lidí a jejich ochotě si hrát a bavit se. Platí opět, že ve třech stech trapas, v tisících paráda. Mexická vlna je zdrojem neskutečné legrace a když několikrát oběhne stadion, můžete být spolu s ostatními pyšní z dobře odvedené práce. Zažil sem vlny s dalšími 35 tisíci magory mého ražení a byla to paráda. Něco tak prostého a přitom geniálního a krásného!!!

Lajna – postraní čára, vymezuje hrací plochu.

Téci – prohrávat dost překvapivým, velkým a rychlým způsobem. Všeho se nám na Bazalech dostalo v míře vrchovaté.

Galerie
Napsal uživatel Hampejz dne Pá, 05.03.2004 - 13:07

Comments

Toníku, ty jsi mi byl vždycky vzorem!! Až zas pojede Hampejz někdy na Bazalky, chci trávit večer s tebou a něco se přiučit!!

Nemůžu nekomentovat ještě jednou. Po vyslechnutí hymny Synotu cítím jako svou národní povinnost vyoperovat střelný prach z nohou fotbalistů, aby se mohli pohybovat a ten pak použít k vystřílení Argemy.

Je povinnost na tomto místě fotbalem tak čpícím, jako Zeppič čpívá po zkouřeném tabáku, nebo tím samým fotbalem nacucaným, jako punčový dortík bývá nacucaný punčem - tedy ten správný punčový dortík by měl být řádně nacucaný, že ten váš fotbal zejména a to mistrně kurví klouby, zejména pak kolenní klouby. Beru toto oznámení jako povinnost, ne pouze jako slušnost. - A teď si směle pokračujte, ačkoli by toho bylo i dál mnohem víc.

Díky za tu sektorovku Hampeizu,určitě`s mohl najít i nějakej klub,kterej hraje fotbal.Brněnští ultras se pohybují v "tabulce" celkem vysoko,troufam si říct.O našich plejerech bohužel to samý říct nemůžu.Ale co,šak je to jen fotbal.Někdo tu bečku po sezóně zaplatit musí.Možná by nebylo marný napsat do senátu,tam nějaký fondy na průsery mít musí,ne?

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.